Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sousedské vztahy, aneb "sousede, nedomluvíme se?"

18. 01. 2017 12:00:00
"Když sousedovi spadnou jablka ke mně na zahradu, můžu mu je sníst?", nebo "Když bude soused chtít opravit plot z naší strany, musíme mu to dovolit a můžeme po něm chtít za to nějaké peníze?"... tak to vypadá, že se nedomluvíme

Když jsme s kolegou přemýšleli nad nějakým tématem pro náš článek na blog, navrhl jsem zpracovat úvahu nad tématem sousedských vztahů a jejich nové úpravy v občanském zákoníku, který vešel v platnost k 1.1.2014. Jelikož jsem zákoník detailně četl již dopředu a účastnil se několika seminářů s ohledem na jeho praxi, tento článek jsem uveřejnil již v létě 2012 na stránkách firmy, kde pracuji. Věděl jsem, že sousedské vztahy bývají předmětem mnoha sporů, nicméně netušil jsem, jak „hodně“ se u nás vlastně neumíme domluvit.

Musím říct, že k žádnému jinému tématu, na kterém jsme pracovali, se nám nikdy neozvalo tolik klientů s dotazy, jako právě na toto téma. A to je dost smutné. Přitom v drtivé většině případů by pomohlo si jen se sousedem sednout, pozvat jej na dobrou orosenou sklenku místního moku a problém by mohl být vyřešen. Ale ono ne. To si raději utíkáme stěžovat k soudu, či na policii, nebo na místní správní úřad. A nejhorší je, že z některých dotazů tak trochu čiší jakási temná zášť, radostné zadostiučinění. Pár těch pikantnějších dotazů vybírám níže:

Jeden čtenář se ptal, zdali musí umožnit sousedovi přístup na svou nemovitost, aby mu umožnil opravit si svůj dům a jestli může po sousedovi chtít peníze. Rozumíte tomu? Představte si tu situaci, kdy například chcete z jedné strany zateplit dům, aby vám v zimě neutíkalo teplo, ale potřebujete na určitou dobu přístup na sousední pozemek. Zazvoníte na souseda s tím, jestli byste mohl na chvíli použít jeho pozemek a že pak všechno samozřejmě dáte do původního stavu a ono ejhle, soused se bude ošívat, a nakonec budete muset zaplatit stavební firmu, a ještě platit sousedovi, že vás pustil na chvíli na jeho pozemek. Tímto tempem budeme za chvíli platit za čerstvý vzduch. Když to bude foukat z jihu na sever, bude soused dávat peníze mě a když naopak, tak budu zase platit já jemu. Jen doufejme, že nebude většinu roku foukat severní vítr.

Další soused nás svým dotazem trochu šokoval, protože se tázal na případ, kdy z jeho ovocných stromů padají plody na sousední pozemek a byl rozčarován nad tím, že mu je soused hází zpátky na jeho pozemek, a tak mu jej znečišťuje. Argumentoval tím, že přece, když to ovoce spadne na jiný pozemek, tak se stává vlastníkem toho ovoce majitel toho pozemku, kam dopadlo, takže mu vlastně soused svým majetkem poškozuje jeho pozemek. Neztratili jste se v tom popisu? Mě také chvíli trvalo, než jsem se zorientoval, ale asi spíše z toho šoku. Chápete to? Jen si představte, že byste si pořídili stádo ovcí, poslali je každý den sousedovi na jeho zahrádku (samozřejmě bez jeho dovolení), kde by mu to trochu pošlapali, nechali mu tam pár „dárečků“ a od souseda byste čekali, že si to přece uklidí, protože to je na jeho pozemku. Logika tohoto uvažování je dech beroucí.

Časté případy neshod bývají i v tom, že když máte dům u hranice pozemku a chcete si jej zateplit, musíte překročit o cca 10 cm hranici. Jistě, mnoho lidí to řeší domluvou, někteří i písemnou (což považuji s ohledem na potomky jako lepší řešení), ale jinde ne, a ne se domluvit a soused trvá na rozdělení pozemku na pruh o 10 cm, který si od něj musíte odkoupit.

Mezi další zajímavé dotazy patřila dvojice, kdy se nás jeden den někdo ptal na to, co má dělat s větvemi souseda, které přesahovaly a on je ořezal, načež teda později oznámil, že je hodil sousedovi zpět na jeho zahradu a další den přišel dotaz s tím že, „soused mi osekal větve, které přesahovaly na jeho zahradu a hodil mi ty větve zpět na mou zahradu, mohu mu je hodit zpátky?“ Připomnělo mi to pohádku, kde se píše, že pokud neumřeli, stojí tam až dodnes, tak třeba si sousedé stále přehazují větve tam a zpátky.

Tak jak z tohoto bludného kruhu ven? Co takhle se zase více spoléhat na „selský rozum“ a místo hledání přesného znění co mohu a co už ne se opírat i o jakéhosi ducha zákona, který třeba hned na počátku občanského zákoníku říká, že „soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí...“ Možná, než si půjdeme zase stěžovat na přesahující větve, zamysleme se nad naším sousedem, pozveme jej na skleničku a promluvme si o tom s ním.

Autor: Pavel Pařízek | středa 18.1.2017 12:00 | karma článku: 31.26 | přečteno: 3452x


Další články blogera

Pavel Pařízek

Hořkosladká realitní bublina

Znáte takovou tu pachuť v ústech, když pijete bylinkový čaj na žaludek – tak něco podobného teď vidím na trhu s nemovitostmi. Že by nás naše demagogie neustálého růstu zase hnala do dalších problémů?

24.3.2017 v 14:27 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 917 | Diskuse

Pavel Pařízek

Diskriminace u pronájmu nebo zdravý rozum

Rozumný a sečtělý občan jistě nechce mít nálepku rasista nebo „ten kdo diskriminuje“. Kde je ale hranice mezi rasismem, diskriminací a rozumnou ochranou? Nepleteme si náhodou pojmy a dojmy?

3.3.2017 v 12:57 | Karma článku: 32.89 | Přečteno: 1039 | Diskuse

Pavel Pařízek

Když se dílo podaří

Dnes se trochu odkloním od svého běžného „společenského“ tématu a ohlédnu se za jedním opravdu vydařeným obchodem.

17.2.2017 v 12:00 | Karma článku: 12.33 | Přečteno: 369 | Diskuse

Pavel Pařízek

Ne, poštu ne, já jsem v tom nevinně…

Tak mě zase nezastihli; a to jsem byl celý den doma a držel se v maximální vzdálenosti pěti metrů od zvonku. Ten bych sice slyšel i na padesát metrů, ale jeden nikdy neví. Zvlášť v případě České pošty zvonek občas "nefunguje".

3.2.2017 v 12:00 | Karma článku: 41.18 | Přečteno: 4290 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Štěpánka Bergerová

Výstava o důstojnosti veřejného prostoru na nedůstojném veřejném prostranství

aneb pohnou se ledy a stane se „buzerplatz“ (jak se lidově říkávalo Staliňáku – nyní náměstí Dr. M. Horákové) důstojným veřejným prostorem, za který se nemusí občané Karlových Varů stydět?

25.9.2018 v 17:14 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 101 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Jedu si to užít

Tak máme zase po mnoha letech na MS v judu ženu! Alice Matějčková udělala za poslední rok velký pokrok, ale zas tak moc se od ní napoprvé neočekává. A jí to vyhovuje. V rozhovoru pro rozhlas prohlásila, že si to jede užít.

25.9.2018 v 13:48 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 353 | Diskuse

Monika Plocová

Není to škoda?

“Je mi 16 let a nemám rád nové věci. Z čehokoliv, co je pro mě nové a je to spojené s mojí osobou ( to je mimo rodinu a kamarády ), mám zvláštní pocit. Jsem z toho nervózní a nesvůj. Celkově se sám se sebou necítím dobře.

25.9.2018 v 10:43 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 575 | Diskuse

Petr Šindelář

Hory nesplněných slibů kvůli neschopnosti politiků stále rostou (4. díl)

Za téměř 28 roků jsou vyšší než Himaláje a dalšími nereálnými sliby nyní kandidáti přímo hýří. I když zatím nic nemají, slibují občanům více vody, více bytů a nebo jak rychle zatočí s nepřizpůsobivými. Blíží se komunální volby...

25.9.2018 v 9:52 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 211 | Diskuse

Karel Ryšán

Jen klid!?

S radostí rozčílím všechny bojovníky za cokoli, komentátory čehokoliv a vůbec všechny angažované. A vy ostatní dobře zvažte, proč se nad zpravodajstvím vzrušujete.

25.9.2018 v 8:29 | Karma článku: 20.59 | Přečteno: 295 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1865

Od roku 2007 pracuji s investicemi do nemovitostí a hodnotím rizika s tím spojená. Rád se zamýšlím nad dopadem zákonů na běžný život či nad humornými historkami některých mých spolupracovníků.





Najdete na iDNES.cz